Autor: Vlastimil Vilímek | Praha dne 19.02.2024

Ministr průmyslu a obchodu, Jozef Síkela, říká, že tento plán předpokládá vývoj energetiky až do roku 2030, kdy se očekává zhruba 10% nárůst spotřeby elektřiny ve srovnání se současností.

Zároveň by měla klesnout celková spotřeba energie a snížit se výroba elektřiny z uhlí.

Tyto změny by měly být vyrovnány zvýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a ukončením vývozu elektřiny z hnědého uhlí, který se stane příliš drahým kvůli ceně emisních povolenek.

Nárůst spotřeby elektřiny se očekává kvůli rozvoji elektromobility a elektrifikaci průmyslu nebo vytápění.

Ministr životního prostředí, Petr Hladík, dodává, že plán ukazuje cestu k snížení emisí v české ekonomice s důrazem na využívání obnovitelných zdrojů a další úspory energie.

Je důležité, aby se tyto kroky urychlily. I když už existují programy podporující úspory energie a instalaci obnovitelných zdrojů, je potřeba více se zaměřit na kvalitní renovace budov a rozšíření využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla.

Cílem České republiky je do roku 2050 dosáhnout nulových emisí.

Plán vychází ze scénáře, na kterém se shodli odborníci i politici, a který směřuje k splnění evropských závazků pro snižování emisí a cílů v oblastech energetiky, stavebnictví, dopravy a průmyslu.

Tento scénář bude dále projednáván při přípravě národní energetické strategie a politiky ochrany klimatu, s ohledem na komentáře Evropské komise a veřejné konzultace.

Při plánování se použily modely pro předpověď ekonomických dopadů, jako je vliv na HDP a zaměstnanost.

Modelování zohledňuje potřebu zajistit stabilní dodávky energie a dodržení pravidel EU.

Vzhledem k tomu, že budeme více používat elektřinu a méně jiných paliv, bude potřeba dovézt nějakou elektřinu ze zahraničí.

Ministr Síkela ujišťuje, že nahrazení uhlí, ropy a zemního plynu elektřinou z evropských zemí zvýší naši energetickou bezpečnost a nemělo by to zvýšit cenu elektřiny pro zákazníky.

Studie o tom, jaký je rozdíl v cenách mezi dováženou elektřinou a elektřinou vyrobenou v Česku, byla provedena s pomocí odborníků na elektrické sítě.

Hlavním cílem bylo zjistit, jestli je levnější dovážet elektřinu, nebo ji vyrábět doma.

V Evropě funguje trh s elektřinou tak, že ceny klesají díky konkurenci a závisí hlavně na tom, kolik lidí elektřinu chce a za kolik je nejdražší nabízená elektřina.

Česká republika se rozhodla, že nepřijme žádná nová pravidla nad rámec už schválených evropských pravidel, zohledňujících stávající cíle a plány, včetně stavby nové jaderné elektrárny v Dukovanech.

V plánech není počítáno s dovážením vodíku, protože bez další podpory se v tomto směru nečeká velký pokrok.

Také se neplánuje úplně přestat používat uhlí nebo aby nová auta do roku 2035 nevytvářela žádné emise.

Co se týče snižování spotřeby energie v budovách, řídí se to plánem z roku 2020.

Ceny za znečišťování ovzduší jsou nastaveny podle doporučení Evropské komise.

Další scénář předpokládá, že se budou dodržovat evropské zákony, což povede k rozvoji nových zdrojů energie a stát bude podporovat výstavbu nových, hlavně obnovitelných zdrojů energie.

Očekává se, že staré uhelné elektrárny nahradí nové zdroje, včetně jaderné energie a obnovitelných zdrojů, a že se bude více vyrábět energie z zemního plynu.

V budoucnu by mělo být důležité i ukládání energie, včetně vodíku.

Ministr Hladík řekl, že budoucnost české energetiky spočívá v obnovitelných zdrojích a jaderné energii a je třeba více investovat do solárních a větrných elektráren.

Cílem je, aby do roku 2030 bylo 30 % energie z obnovitelných zdrojů.

Odhaduje se, že do roku 2030 bude potřeba investovat asi 500 miliard korun do modernizace energetiky a dalších 350 miliard do průmyslu, přičemž hlavním zdrojem financování bude Fond modernizace, který se živí z peněz získaných za právo znečišťovat ovzduší.

Při přípravě se spolupracovalo s různými ministerstvy, průmyslovými partnery, sdruženími, nevládními organizacemi a zástupci měst a regionů.

Součástí byla také podrobná analýza ekonomických a energetických vlivů projektu pod vedením Univerzity Karlovy.

Děkujeme, že jste si našli čas a přečetli si náš článek.

Vlastimil Vilimek

Kontakt