Autor: Vlastimil Vilímek | Praha dne 03.02.2024

V současnosti se intenzivně zkoumají metody jeho výroby,

přičemž jednou z nejrozšířenějších je konvenční zplyňování uhlí.

Proběhlo mnoho studií, které se zaměřily na výrobu vodíkového syntézního plynu právě tímto způsobem.

Byly analyzovány různé faktory, jako je teplota, tlak, typ uhlí či zplyňovače a přítomnost katalyzátorů, a jejich vliv na celkový výnos vodíku.

Z těchto studií lze vyvodit, že všechny zkoumané parametry mají za optimálních provozních podmínek pozitivní dopad na produci vodíku.

Byl potvrzen také fakt, že přítomnost katalyzátorů významně zvyšuje obsah vodíku v produkčním plynu.

Některé studie přinášejí i inovativní přístup, kdy zkoumají možnost kombinace zplyňování biomasy a uhlí pro výrobu vodíkového syntézního plynu.

Další výzkumy ukazují, že procento vodíku vytvořeného zplyňováním v pevném loži může dosahovat až 67 %, přičemž výtěžky CO a CO2 se pohybují v rozmezí 2–23,9 % a 4,41–33,7 %.

Technika konvenčního zplyňování uhlí je vyspělá a široce využívaná pro produkci vodíkového syntézního plynu a dalších produktů s vysokou přidanou hodnotou.

Současný vývoj se ubírá směrem k vyšší efektivitě, nižším výrobním nákladům a sníženému dopadu na životní prostředí.

Zároveň se hledají možnosti využití širšího spektra typů uhlí.

Mezi hlavní výzvy patří zvyšování účinnosti, modernizace velkých zplyňovačů, kontrola a zpracování znečišťujících látek a využití pevných zbytků po zplyňování.

Studie také ukazují, že nosiče kyslíku, jako jsou Fe 2 O 3, hematit a smíšené nosiče kyslíku, jsou klíčové pro efektivní přeměnu uhlí na syntézní plyn.

Byla také provedena řada výzkumů zaměřených na exogenní kovy jako potenciální zlepšení nosičů kyslíku.

V současnosti probíhá vývoj nových kompozitních kyslíkových nosičů.

Studie také zkoumají reakční teplotu a optimalizaci výroby syntézního plynu. Například nosič kyslíku PG – CuFe 2 O 4 ukázal vynikající schopnosti zachytit H2S a dosáhnout optimální reakční teplotu pro výrobu kvalitního syntézního plynu.

Je také důležité zmínit, že různé typy uhlí mohou být použity jako surovina v procesu zplyňování a zplyňovače mohou být rozděleny do tří hlavních kategorií – pevné, fluidní a s unášeným ložem.

V řadě navazujících článků jsme se podrobně seznámili s technologií superkritické zplyňování vody (SCWG), Plazmové zplyňování ( při, kterém vzniká plyn, který má v sobě oxid uhelnatý, vodík, metan a další plyny v oxidačním plazmovém prostředí), CLG ( nový způsob, jak přeměnit uhlí na syntetický plyn s vysokým obsahem vodíku), Decoupling Gasification– (pokročilý proces zplyňování uhlí při kterém vznikají produkty, které lze poté využít v řadě aplikací, včetně výroby topných olejů, chemických produktů s vysokou přidanou hodnotou z dehtu, nebo čistých paliv, vodíku a elektřiny z pyrolýzního plynu). Představili jsme si hlavní inovativní techniky zplyňování uhlí, které vzbuzují stále větší zájem a podrobně jsme probrali výsledky obsáhlé studie, jež byla financována Čínskou akademií věd, Programem základního vědeckého centra pro uspořádanou přeměnu energie Národní přírodní vědecké nadace Číny a Čínskou národní přírodní vědeckou nadací.

Přidejte se k nám a sledujte nás pro další fascinující informace.

Pokud máte zájem seznámit se s celou detailní studií v plném rozsahu, rádi vám zašleme originální verzi v anglickém jazyce na vyžádání v PDF formátu. Jednoduše nám napište na našem webu https://theory72.com se žádostí “zašlete celou studii “Zplyňování uhlí”.

Těšíme se na vaši spolupráci a doufáme, že náš přátelský tón vás zaujme.

Kontakt