Autor: Vlastimil Vilímek | Praha dne 22.9.2023

Vedle toho, že je nezbytným prvkem mnoha průmyslových odvětví, je také středobodem zájmů velkých národů, které z něj těží obrovské zisky. Geopolitické dynamiky jsou téměř nepředvídatelné a často se mění. Jsou ovlivněny širokou škálou faktorů, od politických a hospodářských trendů po sociální a environmentální tlaky.

Tyto dynamiky určují, jak, kde a proč se některé země rozhodnou těžit uhlí, zatímco jiné se rozhodnou se na uhlí spoléhat méně nebo se naopak orietovat na jiné zdroje energie. Z hlediska globálního obchodu s uhlím mohou geopolitické dynamiky ovlivnit například obchodní dohody mezi zeměmi. Tyto dohody mohou určovat, jaké množství uhlí bude prodáno a za jakou cenu. Nicméně, obchod s uhlím nese v sobě mnohem více než jen ekonomickou dimenzi. Je totiž hluboce zapleten do geopolitických napětí mezi zeměmi napříč světovým děním.

Jak to všechno souvisí? Pojďme se na to podívat blíže.

Představujte si světové zásoby uhlí jako obří koláč, o nějž se různé země snaží získat co největší podíl. Avšak tento koláč není rovnoměrný – některé země disponují větším dílem, jiné menším. Například, pokud by došlo k politickému napětí mezi dvěma zeměmi, mohlo by to ovlivnit jejich obchodní vztahy, včetně obchodu s uhlím. Nebo pokud by významný producent nebo spotřebitel uhlí zažil hospodářskou krizi, mohl by to ovlivnit globální ceny uhlí a celkovou dynamiku trhu. Tento nerovnoměrný příděl zdrojů pak vyvolává napětí.

Tento fenomén lze například ilustrovat příkladem Číny a Austrálie. Austrálie je jedním z největších světových producentů a exportérů uhlí, zatímco Čína je jedním z největších konzumentů. V posledních letech však mezi těmito dvěma zeměmi dochází k vyhroceným neshodám kvůli obchodním a politickým rozporům. To vedlo k tomu, že Čína začala omezovat dovoz australského uhlí, což mělo výrazný dopad na australskou ekonomiku.

Podobné situace můžeme sledovat na celosvětové škále. USA a Rusko, další dva giganti ve výrobě uhlí, se také pravidelně dostávají do sporů o trhy a geopolitický vliv. O dalších zemích, jež usilovně bojují o přístup k tomuto cennému zdroji, ani nemluvě. Kromě toho mohou geopolitické dynamiky ovlivnit i globální snahy o přechod na čistší energie. Například, země, které se cítí ohroženy změnou klimatu, mohou tlačit na snižování závislosti na uhlí a podporu obnovitelných zdrojů energie. Tento tlak může ovlivnit globální obchod s uhlím tím, že sníží poptávku po uhlí a zvýší poptávku po alternativních zdrojích energie.

Konečně, vědci a politici po celém světě uznávají, že uhlí má značný dopad na životní prostředí. Tyto environmentální obavy mohou také tvořit geopolitickou dynamiku, která ovlivňuje globální obchod s uhlím. Například, země se mohou rozhodnout omezit těžbu nebo spotřebu uhlí v rámci svých snah o boj proti změně klimatu.

Co je na tom všem nejpozoruhodnější? Uhlí se stále více dostává do popředí. Navzdory globální snaze o přechod na obnovitelné zdroje energie, poptávka po uhlí stále roste, zejména v rozvojových ekonomikách. To naznačuje, že geopolitické napětí spojené s uhlím se pravděpodobně ještě zesílí.

Jedno je jisté – geopolitické dynamiky hrají klíčovou roli v globálním obchodu s uhlím. Jsou to složité a neustále se měnící síly, které ovlivňují, jak se uhlí těží, prodává a spotřebovává po celém světě. A jak se svět snaží vyrovnat se s výzvami změny klimatu a přechodem na udržitelnější způsoby výroby energie, budou geopolitické dynamiky nadále hrát klíčovou roli v tom, jak bude vypadat globální obchod s uhlím.

Ať už nám to vyhovuje, či nikoli, obchod s uhlím je nerozlučně spjat s geopolitickými dynamikami. Je to faktor, který bychom měli mít na paměti, pokud se snažíme pochopit, jak funguje světová ekonomika a politika. Protože stejně jako uhlí, které musíme těžit z hlubin země, tak i pravda o fungování našeho světa často leží hluboko pod povrchem.

Děkuji za přečtení a komentář: Vlastimil Vilímek

Kontakt